V tomto článku se podíváme na vliv pohybu a cvičení na stavbu našich těl a uvedeme si několik výživových doporučení, jak předejít rozvoji mnoha nepříjemných stavů spojených s nadváhou a metabolickým syndromem.
Z našeho života rychlým tempem mizí jakékoli fyzicky namáhavé činnosti (těžká fyzická práce, nošení nákladů všeho druhu, každodenní zatěžování našeho pohybového aparátu chůzí, během či šplhem atd.). Nedostatek zátěže způsobuje, že jsou naše svaly, šlachy, vazy, vnitřní orgány a orgánové systémy zbaveny přirozených stimulů, a v takovém případě dochází k jejich oslabování. To znamená, že dochází k poklesu množství aktivní tělesné hmoty, snižování výkonu, zpomalování bazálního metabolismu, a tím pádem za stejného energetického příjmu k nárůstu tělesné hmotnosti bohužel ve formě depotního tuku. To je ten okamžik v životě, kdy od lékaře slýcháme slova: „Po čtyřicítce je problém váhu udržet, natož pak zhubnout.“ Onen okamžik je přitom vysvětlitelný. Bez fyzicky náročných aktivit nám každým rokem ubývá jistá část aktivní tělesné hmotnosti v závislosti na fyzických nárocích, které na své tělo klademe. Tím, že nám ubývá hmota aktivní, která pro svoji činnost a udržování ve stávajícím stavu spotřebovává energii, a také naší nevhodně sestavenou či nepřiměřenou stravou, snadno dochází k nárůstu množství podkožního tuku. V tomto okamžiku se někteří z nás rozhodnou pro různá dietní doporučení, přičemž nejběžnější jsou rady typu „Nejez!“, a bludný kruh se uzavírá. Omezením stravy nejen automaticky přenastavíme svůj organismus do stavu úsporného, to znamená energii šetřícího, ale navíc se často nevhodně sestaveným dietním režimem můžeme vystavit nedostatku některých klíčových složek, například plnohodnotných bílkovin, makroživin pro lidský organismus nejdůležitějších, a tak své tělo připravit o další část svalové tkáně (aktivní tělesné hmoty). Taková kombinace je velice nebezpečná, protože se nám zdá, že jsme na správné cestě. Ručička na váze se pohybuje směrem dolů, přitom ale ztrácíme to nejcennější, co na svém těle máme (svalovou tkáň). Jakmile se vrátíme zpět k zaběhnutému stravovacímu režimu, okamžitě nabíráme zpátky, plus většinou ještě něco navíc. Problém je ale v tom, že namísto hmotnosti svalů většinou nabereme hmotnost ve formě tuku, a tím se nám zmenšuje výkon a spotřeba energie našeho organismu, neboť máme na svém těle menší množství tkání, které jsou schopné energii spotřebovávat, a tak se pro nás stává proces hubnutí stále komplikovanější. Abychom do tohoto začarovaného kruhu nespadli, musíme si uvědomit, že fyzická aktivita, pokud možno pravidelná a s náročností dle možností daného jedince, společně s kvalitní a vyváženou stravou jsou způsoby, jak předcházet nemocem postihujícím stále větší část populace (diabetes, metabolický syndrom, kardiovaskulární onemocnění, osteoporóza a další). A opět jsme v místě, kdy je na každém z nás, zda se pokusíme o svoje zdraví pečovat sami, anebo se svěříme do péče lékaře, který náš problém snadno „vyřeší“ různými léky.
Nyní, když víme, co je v našem těle co se týče nároků na spotřebu energie nejdůležitější, se podívejme na několik jednoduchých rad, jak dopřát tělu kvalitní zdroje důležitých živin. Určitě je všichni známe, ale když se dívám kolem sebe, vidím, že ne každý jim přikládá stejnou váhu.
Vzhledem k tomu, že je lidské tělo tvořeno přibližně z 60 % z vody a většina metabolických procesů probíhá ve vodním prostředí, právě ona si zaslouží naši pozornost. Mám ale na mysli vodu čirou, případně převařenou ve formě čajů. Minerální vody by neměly být naším jediným zdrojem, neboť obsahují vysoké procento určitých minerálních látek a jejich nadměrná konzumace by mohla vést k příliš vysoké koncentraci těchto látek v organismu.
Dále by naše strava měla obsahovat dostatek převážně syrové zeleniny a ovoce pro zachování co nejvyššího obsahu vitaminů, pigmentů a enzymů. Červené maso by mělo být v každém případě zbavené tuku, protože nejen že je živočišný tuk zdrojem převážně nasycených mastných kyselin, ale také obsahuje i poměrně mnoho cholesterolu. Mořské plody jsou mimo jiné dobrým zdrojem plnohodnotné bílkoviny, jódu a kvalitních tuků. Mléčné výrobky, pokud netrpíme laktózovou intolerancí nebo alergií na mléčnou bílkovinu, bychom měli konzumovat denně, přitom vhodnější jsou v každém případě výrobky zakysané s mléčnými kulturami, případně obohacené o probiotické kultury. Ořechy a semínka bychom měli konzumovat s mírou, ale pravidelně, neboť obsahují mimo jiné i vysoké množství kvalitních tuků, které jsou pro naše tělo velice důležité. Luštěniny a cereálie, včetně pečiva, rýže, těstovin, brambor a dalších jsou pro naše tělo převážně přínosné svým obsahem kvalitních, komplexních sacharidů, které jsou zdrojem energie pro pracující svaly a mozek. Také obsahují vlákninu, stejně jako ovoce a zelenina, která je velice důležitá pro naši trávicí soustavu. Dále potřebujeme vitaminy a minerální látky. Jejich zdroji jsou nejen ovoce a zelenina, ale také maso, vejce, drůbež, ryby, mořské plody, mléčné výrobky, ořechy a semínka, rostlinné oleje, luštěniny, cereálie a další.
Pokud bude naše strava rozmanitá, pravidelná a střídmá a poskytneme tělu dostatečnou stimulaci formou pohybové aktivity, je velice pravděpodobné, že náš organismus nebude trpět nedostatkem důležitých látek, náš trávicí systém nebude přetěžován, což bude mít za následek pevnější zdraví, tělo a mysl.
